Ve Finsku, Norsku nebo v jedné malé vesnici v italské Sardinii se častěji vyskytují pacienti s mutací genu Aire, které trápí autoimunitní onemocnění a zároveň kvasinkové infekce. Záhada, která z imunologického hlediska nedávala smysl. „Zajímalo nás, proč imunitní systém na jedné straně přehnaně útočí na vlastní tělo a způsobuje autoimunitní onemocnění, a na druhé straně není schopný se bránit kvasinkám, které by za normálních okolností zlikvidoval. Podařilo se nám objasnit, proč k tomu dochází, a navíc je to krásná ukázka toho, jak výzkum jedné podivné nemoci vedl k odhalení fundamentálních základů v imunologii,“ vysvětluje Jan Dobeš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tuto záhadu vyřešil během svého postdoktorandského pobytu na prestižním Weizmannově institutu věd v Izraeli.

Už během doktorátu se významně podílel na objevu zcela nového typu imunitních buněk, které mají klíčové role v odpovědi imunitního systému na mikroorganismy. Kvůli nedokonalosti technologií ale zůstávaly dlouho bez povšimnutí. V loňském roce byl spolu se třemi kolegy vyzván, aby o těchto buňkách sepsali přehledový článek do odborného časopisu Nature Review Immunology, který patří do první desítky nejprestižnějších časopisů ze všech oborů.

„Zatím jsme znalostmi skutečně na začátku, ale věřím, že tyto buňky mají obrovský klinický potenciál, pokud více pochopíme všechny jejich funkce a role v regulaci imunitního systému,“ míní Jan Dobeš. „Pokud bychom tyto buňky uměli ‚laboratorně ochočit‘, teoreticky by je bylo možné využít v boji proti nejrůznějším infekčním onemocněním, jakým jsou především kvasinkové infekce, ale i autoinflamačním onemocněním, jakými jsou například chronické střevní záněty,“ vyjmenovává imunolog, kterého nové nápady napadají nejčastěji při jízdě na kole.