„Technologie je jedním z velkých hráčů ve světě archeologie,“ říká Jiří Macháček z Masarykovy univerzity. Obor ho učaroval již na základní škole, kdy společně s rodinným přítelem navštívil archeologický výzkum středověkého hradu Roštejna. A tam se setkal se svým budoucím učitelem, Zdeňkem Měřínským, který ho k archeologii přivedl.  

Dnes profesor Macháček patří k předním odborníkům v oblasti raně středověké archeologie, archeologické metodologie a počítačové podpory. Tematicky se věnuje počátkům slovanského osídlení našich zemí a Velké Moravě – nejen jejímu vzniku a rozmachu, ale i dosud nevysvětlenému kolapsu. Byl průkopníkem zavádění informačních technologií do humanitních věd. Pod jeho vedením se z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity stalo jedno z přístrojově nejlépe vybavených pracovišť svého druhu ve střední Evropě.  

Výčet zajímavých a důležitých nálezů by byl dlouhý, zahrnuje například objev velkomoravského kostela a nespočet zlatých a stříbrných šperků, ale i zbraní tehdejších bojovníků. Tím nejvýznamnějším nálezem je však Runová kost z Lánů, která byla označena jako jeden z hlavních archeologických objevů roku 2021.  

„Na první pohled to vlastně byla úplně obyčejná zvířecí kost, ale při podrobnějším studiu a zkoumání tohoto zvířecího žebra se ukázalo, že jsou na něm vyryty nápisy. A zjistili jsme, že je to vlastně nápis v germánských runách, který byl ovšem překvapivě nalezen na časně slovanském sídlišti. Je to vlastně první doklad kontaktu Slovanů s nějakým písmem a překvapivě to byly germánské runy,“ popisuje objev, který vyvolal celosvětovou pozornost.  

Pokud teď napjatě očekáváte nějaký tajuplný vzkaz z minulosti, možná budete zklamaní. Na kosti jsou písmena runové abecedy –  futhark a nemají žádné sdělení „Máme dvě hypotézy o možném významu. V germánské mytologii má každá runa svou magickou moc a když je skládáte do správného pořadí, jejich moc se násobí, takže se mohlo jednat o nějakou magickou pomůcku. Druhým vysvětlením je, že jsme našli jednu z nejstarších učebních pomůcek na našem území. Některé runy z abecedy totiž vypadly, takže to působí, jako by se někdo učil psát a nalezené žebro tak mohlo být pomyslnou písankou. K výzkumu používali kombinaci nejmodernějších metod a vytvořili i nový standard pro výzkum runových textů.

„Nejzajímavější na dnešní archeologii je právě to interdisciplinární propojení s různými vědami. Archeologie je disciplína, která nejvíc spojuje různé obory lidské činnosti od těch humanitních až po ty takzvané  hard science. A právě ta pestrost a propojení oborů vede k poznání vývoje lidské společnosti od těch počátků až do dnešních dní. V tom je ta největší krása archeologie.“