Váš profesijný životopis je veľmi pestrý a “fádny” zároveň. Skúste nám ho popísať.
Moje profesní kariéra se může zdát fádní, ale jen z pohledu počtu zaměstnavatelů. Ano, od ukončení studií na vysoké škole je pouze jeden, a to je ABB. Nicméně můj profesní život v ABB byl velmi rozmanitý.
Začal jsem, pro strojaře netradičně, jako finanční kontrolér v brněnské továrně vyrábějící zařízení vysokého napětí, později jsem přešel na funkci regionálního kontroléra pro východní Evropu. V rámci této pozice jsem se dostal i k internímu auditu. Pár let jsem strávil v nákupu na pozici supply managementu, následovala globální pozice v informačních technologiích v Curychu a návrat zpátky do fabriky v Brně, kde jsem měl na starosti logistiku supply managementu s globálním přesahem v několika komoditách. Další pozice byla ředitel továrny v Trutnově a po 7 letech v Trutnově jsem se přesunul na Slovensko.
Takže z tohoto pohledu se o nějaké fádnosti hovořit nedá. Během své relativně dlouhé kariéry jsem měl možnost poznat ABB portfolio, jednotky napříč celým světem, snad kromě Jižní Ameriky. Žil jsem, kromě České republiky, ve Švédsku, Švýcarsku a na Slovensku. Velmi překvapivé jsou kulturní rozdíly anebo nečekané podobnosti. Takže například kulturně je jednotka v Trutnově v České republice (dnes už Hitachi Energy) velmi podobná firemní kultuře jednotky na Novém Zélandu. Daleko více než například výrobní jednotka v Brně, kde jsem začínal.
Pri Vašom mene na LinkedIn je uvedených viac ako 40 zručností. Ktorá z nich Vám prináša najväčší osoh a ktorá Vám, naopak, vie naozaj skomplikovať život?
Na toto neumím úplně odpovědět. Každá z dovedností byla spojena s konkrétní zkušeností a pozicí. A všechny byly zajímavé. A i to je krásné na ABB. Pokud člověk chce a má k tomu dispozice, může v ABB dělat cokoliv. Od skladníka po generálního ředitele. V ABB nemáme předsudky.
Študovali ste aerodynamiku na Vysokém učení technickém (VÚT) v Brně. Ako si spomínate na študentské roky a čo by ste odkázali dnešným mladým “vedychtivým” ľuďom?
Studium aerodynamiky bylo tak dávno, že už to snad ani není pravda. Pořád si připadám, jako že jsem pár let po škole. Když člověk udělá srovnání s realitou, zjistí, že je to víc jak čtvrtstoletí, je to trochu smutné. Studentské roky byly úžasné. Pro mě osobně hrálo velkou roli, že jsem studoval obor, který byl zároveň mým koníčkem. Pomáhalo mi to překlenout ty nejtěžší části studia. Navíc jsem měl to štěstí, že nás učily legendy, o kterých jsme od dětství četli v časopisech.
A co vzkázat dnešním vysokoškolákům? Aby se nedrželi na povrchu, šli do hloubky, spojovali si věci a používali kritické myšlení. Zároveň je potřeba se smířit s tím, že můžou být sebetalentovanější, ale bez píle a studia ze sebe nikdy nedostanou ten skutečný potenciál. Já to pochopil až po studiu 😊.
Čo pre Vás znamená robotika? Je to len odbor alebo vízia nového sveta?
Oboje. Díky své kariéře jsem měl možnost poznat hodně oborů (nejen ABB) a musím říct, že robotika patří mezi ty nejzajímavější. Na jedné straně je to obor, který má 50 let, takže by měl být vyzrálý. Když se ale podívám na to, co se v robotice a v automatizaci děje, připomíná to nasazením, energií a entuziasmem spíš startup než vyzrálou společnost. A to jsme teprve na začátku robotizace. Spojení robotiky a umělé inteligence nám, a o tom jsem přesvědčen, otevře úplně nové obzory.
Predstavme si, že svet je už plne digitalizovaný a roboty nahradili prácu človeka. Čo bude v takom svete robiť Pavel Mík?
Já si nemyslím, že svět, byť plně digitalizovaný, by mohl postrádat lidskou kreativní práci. To, že odstraníme tu nejtěžší manuální a fyzickou práci nebo práci v podmínkách, které rozhodně nejsou příjemné, to je nutnost. Zvlášť v dnešní době, kdy je stále nedostatek pracovní síly. Ale lidská kreativita se zatím ničím nahradit nedá. Takže, co bude dělat Pavel Mík v plně digitalizovaném a automatizovaném světě, to ještě nevím, ale určitě si něco najdu. I kdybych se měl věnovat jen opravám starých aut nebo letadel, na což mi teď mnoho času nezbývá.
